Mánesova 1672, 356 01 Sokolov
e-mail: info@skolamanesova.cz
tel.: 359 807 052, 777 929 364

6. ročník

Přebuz

28.6.2017 | Eliška Bínová

1.den

… nafta mizí, motor hučí a vyděšené oči sledují okraj silnice v ostře řezaných zatáčkách … konečně na místě, je tu takový klid … vlastně byl, následujících pět dnů bude vše jiné … v okolních lesích již šest staletí provádí své kousky tajemná víla se svými zlomyslnými pomocníky, bude potřeba zajistit si zbraně … v tom horku asfalt taje a silnice je plná našich stop, takhle neunikneme … bude lepší to vzít přes pastviny … je potřeba dát pozor na krávy, mají mladé … přes dráty musíme opatrně, taky kopou … to suché placaté na zemi - to vůbec není suché … přes potok se dá přejít suchou nohou, nebo mokrou botou … velký křik … a pak konečně ticho - to už se blíží půlnoc …

 

2. den

… voda v téhle výšce je osvěžující … horníci tady kdysi žili, teď už tu po nich zbyly jen řídké stopy … ale jak je najít? … té víle se říká Marcebila … neměla vůbec lehký osud, tedy když byla ještě živá … je těžké nalézt cestu na vrchol Čertovy hory,  mapa je už stará, kde dříve byly louky, dnes je neprostupný les … konečně na vrcholu … dál cesta nevede, je třeba si poradit, možná pomůže sluníčko … každé bloudění nakonec musí skončit, ne vždy je ten konec veselý … štěstí se přiklání na naši stranu … voda v rybníce stále láká, jen těch cizích lidí přibylo, ráno tu byl pouze jeden … je klid, černé siluety stromů se rýsují na temně šedé obloze … večery tu bývají chladné …

 

3. den

… hrozí to strašným výbuchem, avšak provázky jsou napnuté, tak to snad dobře dopadne … ze stromů (z těch listnatých) padají šišky … pak je tu velké loučení, jedni utíkají, druzí je sledují, aby se nakonec z pronásledovatelů stali pronásledovaní … cesta není snadná, občas vede potokem, často je třeba si pořádně zajít, nohy jsou poškrábané od bodláků, chodidla rozedraná od ostrých kamenů v potoce … pozůstatky druhé světové války se skrývají v hloubi lesa … všude jsou hluboké jámy, schodiště, která nikam nevedou, hromady cihel, betonu a železa … mezi stromy se objevují přízračné postavy … loupež vyšla, následuje pokus o pokání, odpuštění, ale vše končí novou krádeží … nikdo nezchudne, my zbohatneme … a pak ten pes …

 

4. den

… víla Marcebila se opět vrací, tentokrát i na papíru … slunce žhne, ale listí na stromech se hýbe … na Špičáku by měla čekat Marcebila, ale asi není ten správný den - chybí červený koberec i květinová výzdoba, jen schody zůstaly … stromy dostaly nové kabáty … kdo se tu zastaví, může se seznámit s tím smutným příběhem … včerejší lup se na krátký čas vrací tam, kam patří, avšak namísto úplného odpuštění nakonec nejspíš přijde hněv … kdo se sem někdy vydá, měl by přinést dárek na usmířenou … zvedá se silný vítr, brzy přijde bouřka … už je to tady … nic a nikdo není na svém místě, zítra je třeba dát všechno do pořádku … a to už asi bude úplný konec.

obrázek
12.
obrázek
11.
obrázek
10.
obrázek
9.
obrázek
8.
obrázek
7.
obrázek
6.
obrázek
5.
obrázek
4.
obrázek
3.
obrázek
2.
obrázek
1.

Nejnovější články

Poslední den na školandě

Bylo tu dobře, zase o sobě víme víc a máme k sobě blíž. Ale doma je doma, tak za chvíli jsme tam, těšte se!!!

obrázekobrázek