Před stanem se začínají objevovat hloučky nedočkavých návštěvníků cirkusu. Většina z nich zatím netuší, jaká podívaná je čeká. Žádná zvířata. Stovka účinkujících. Samé děti a pár učitelů. Třídenní trénink a rovnou veřejné vystoupení. Někteří rodiče se vychloubají a poučují ostatní, jak se staví cirkusový stan. Však je to minulou neděli stálo dost práce.
***
Lidé již sedí na svých místech. Voní tu pražená kukuřice, děti běhají mezi lavicemi s barevnými světýlky. Nervozita účinkujících se stupňuje, brzy to vypukne. A je to tady! Stan se uzavírá, reflektory září, z reproduktorů se ozývá hudba a každou chvíli se už musí rozhrnout závěs vchodu do manéže. Na scéně se objevují první děti, které si zatím jen tak hrají. Přichází také děvčátko Mandy a medvídek Happy, aby vše tiše zpovzdálí pozorovali.
***
Hudba se mění, světla zhasínají. A pak už to jde jako po drátkách. V černé tmě mezi květy poletují pestří motýlci, mořskými hlubinami proplouvají rybičky. Najednou se celá manéž utápí v záplavě světla a po laně se prochází mladé dívky s paraplíčky, ty doprovázejí galantní pánové. To už se střídají scéna za scénou, výstup za výstupem. Klauni se prohánějí na koních, stavějí sochy, opylují květiny, voda stříká do obecenstva. Chicagští gangsteři v tmavých brýlích předvádějí své triky na oklamání důvěřivých občanů. Kam se poděli kamarádi? Proč lezli do té bedny? Fakíři tancují na špičatých železných hřebících, lehají si do hromad ostrých skleněných střepů, nechávají klouzat plameny po nahých tělech. Stan je plný ohně a dýmu. Asketové z východu odcházejí a manéž zaplní poletující míčky, šátky a kruhy, boky krásných dívek se vlní, aby udržely v pohybu obruče. Akrobaté létají vzduchem, vidíme hvězdy, salta a přemety, těla se na sebe kupí, aby splynula v jedinou vysokou pyramidu. Od stropu se spouštějí hrazdy, na které vyskakují odvážní vzduchoplavci. Diváci tají dech, hlavy mají v záklonu a pak jimi nevěřícně vrtí. To přeci není vůbec možné!
***
Konec. Dívky a ženy v přiléhavých trikotech, s nádhernými účesy, květy ve vlasech, mladí muži předvádějící svalnatá těla, děti s rozzářenými obličeji, pestrobarevní klauni, blýskavé kostýmy, světla, hudba – to vše zmizelo v nenávratnu. Zbydou pouze vzpomínky. Návštěvníci se pomalu zvedají ze sedadel, v rukou kapesníky. Někomu po tváři skanula osamělá slza, jinému se řinou proudem z očí.
***
Stan je prázdný a smutný. Teď čeká na rozebrání, aby mohl celý cirkus zmizet a zítra se objevit na jiném místě, u jiných dětí. Za chvíli smutek vystřídá zapomnění, ale něco v nás zůstane. Pocit sounáležitosti s ostatními. Týden tvrdé práce. Malí společně s velkými, všichni dohromady. Radost z dokončené práce. Pocit úspěchu. Společný cíl a jeho naplnění.