Chtěla jsem Vám rodičům reflektovat své pozorování, jak je fajn, že nikde nebylo slyšet žádné hulákání, nepadaly pohlavky ani nic jiného na adresu dětí…

Jak jste dávali svým dětem zakoušet svobodu v kreativitě – Malá Mia celá od barev sedící na hromádce listí užívajíc si kontakt s barvami každým kouskem svého těla. Vyhazování listí do výše a procházení spirály stále dokola – Lea ponořená do rytmu spirálového kroku prošla svou cestu hned čtyřikrát.

Jak jste svěřili svým dětem zodpovědnost při nalévání barev do potoka a nechali je zažít si to bez námi tak vlastního vysvětlování a ochraňování a přidržování… jen aby se snad to moje dítě nespadlo do vody.

Jak jste jim umožnili se nechat ušpinit, jezdit ve vozíku za traktorem, který na ně chrlil listí tak, až je téměř zasypal – Míša jen podotkla, že kdyby Daniel vypadl z vozíku a my to viděli, tak máme počkat, až přijde :) Jak z vás opadla nutnost mít své děti stále pod dohledem, a tak si zažívaly volnost a dobrodružství po svém – Anežka, Sára, velcí kluci prozkoumávající areál celého koupaliště.

Hry s ohněm bez zbytečného upozorňování, že oheň je horký a můžou se spálit – Daniel, Viktor, Šimon, Mareček vyrábějící světlušky ze žhavých konců klacíků, kdy jejich radost z ohně vygradovala tím, že klacíky hodně nažhavili a vyhazovali co nejvýš do vzduchu.

A představte si, že naše děti to všechno dokážou… nebyl žádný úraz, nikdo se nezranil, ani nikoho nezranil… a nad celou akcí nakonec zavládl úplněk noci.

Děkuji za možnost pozorování…

Lucy