Mánesova 1672, 356 01 Sokolov
e-mail: info@skolamanesova.cz
tel.: 359 807 052, 777 929 364

7. ročník

Přebuz

28.6.2017 | Eliška Bínová

1.den

… nafta mizí, motor hučí a vyděšené oči sledují okraj silnice v ostře řezaných zatáčkách … konečně na místě, je tu takový klid … vlastně byl, následujících pět dnů bude vše jiné … v okolních lesích již šest staletí provádí své kousky tajemná víla se svými zlomyslnými pomocníky, bude potřeba zajistit si zbraně … v tom horku asfalt taje a silnice je plná našich stop, takhle neunikneme … bude lepší to vzít přes pastviny … je potřeba dát pozor na krávy, mají mladé … přes dráty musíme opatrně, taky kopou … to suché placaté na zemi - to vůbec není suché … přes potok se dá přejít suchou nohou, nebo mokrou botou … velký křik … a pak konečně ticho - to už se blíží půlnoc …

 

2. den

… voda v téhle výšce je osvěžující … horníci tady kdysi žili, teď už tu po nich zbyly jen řídké stopy … ale jak je najít? … té víle se říká Marcebila … neměla vůbec lehký osud, tedy když byla ještě živá … je těžké nalézt cestu na vrchol Čertovy hory,  mapa je už stará, kde dříve byly louky, dnes je neprostupný les … konečně na vrcholu … dál cesta nevede, je třeba si poradit, možná pomůže sluníčko … každé bloudění nakonec musí skončit, ne vždy je ten konec veselý … štěstí se přiklání na naši stranu … voda v rybníce stále láká, jen těch cizích lidí přibylo, ráno tu byl pouze jeden … je klid, černé siluety stromů se rýsují na temně šedé obloze … večery tu bývají chladné …

 

3. den

… hrozí to strašným výbuchem, avšak provázky jsou napnuté, tak to snad dobře dopadne … ze stromů (z těch listnatých) padají šišky … pak je tu velké loučení, jedni utíkají, druzí je sledují, aby se nakonec z pronásledovatelů stali pronásledovaní … cesta není snadná, občas vede potokem, často je třeba si pořádně zajít, nohy jsou poškrábané od bodláků, chodidla rozedraná od ostrých kamenů v potoce … pozůstatky druhé světové války se skrývají v hloubi lesa … všude jsou hluboké jámy, schodiště, která nikam nevedou, hromady cihel, betonu a železa … mezi stromy se objevují přízračné postavy … loupež vyšla, následuje pokus o pokání, odpuštění, ale vše končí novou krádeží … nikdo nezchudne, my zbohatneme … a pak ten pes …

 

4. den

… víla Marcebila se opět vrací, tentokrát i na papíru … slunce žhne, ale listí na stromech se hýbe … na Špičáku by měla čekat Marcebila, ale asi není ten správný den - chybí červený koberec i květinová výzdoba, jen schody zůstaly … stromy dostaly nové kabáty … kdo se tu zastaví, může se seznámit s tím smutným příběhem … včerejší lup se na krátký čas vrací tam, kam patří, avšak namísto úplného odpuštění nakonec nejspíš přijde hněv … kdo se sem někdy vydá, měl by přinést dárek na usmířenou … zvedá se silný vítr, brzy přijde bouřka … už je to tady … nic a nikdo není na svém místě, zítra je třeba dát všechno do pořádku … a to už asi bude úplný konec.

obrázek
13.
obrázek
12.
obrázek
11.
obrázek
10.
obrázek
9.
obrázek
8.
obrázek
7.
obrázek
6.
obrázek
5.
obrázek
4.
obrázek
3.
obrázek
2.
obrázek
1.